Vztahová gramotnost

Pokud neúspěšně hledáte vhodného partnera či partnerku, po chvíli se Vám vztah rozpadne a hledáte znova, nebo žijete ve vztahu, ve kterém nejste spokojeni, přijďte si otestovat, jak jste na tom se vztahovou gramotností.

Možná se budete divit, že problém je v místě, kde byste ho nečekali; nebo třeba i tušíte, kde je pes zakopán, ale nevíte, co s ním. Na otestování je možno navázat konzultacemi či seminářem.

Když vztahová gramotnost schází

Často se u klientů setkávám s povzdechy typu „nedaří se mi najít toho pravého“, „nějak nám TO neklape“, „všichni chlapi/ženský jsou nepoužitelní“ apod.

A pak jsou lidé, kteří si partnera bez problému najdou, a když se případně rozejdou, najdou si dalšího. „Mají štěstí,“ řekli by ti z první skupiny. Ale opravdu je ve hře štěstí, nebo spíš nějaká schopnost či dovednost?

Došla jsem k závěru, že b) je správně. Dle mého, jestli se nám podaří najít vhodný protějšek a vytvořit s ním uspokojivě fungující vztah, není otázkou náhody, štěstí ani osudu. Je to výsledkem dovednosti, kterou jsem nazvala VZTAHOVÁ GRAMOTNOST.

Stejně jako lidé, kteří dokážou množit své úspory, ovládají gramotnost finanční, tak lidé, kteří vytvářejí uspokojivé vztahy, vládnou gramotností vztahovou.

Co znamená být vztahově gramotný?

Vztahová gramotnost rozhodně není jedna věc, ale soubor mnoha aspektů. Začíná už tím, jak vnímáme svou vlastní hodnotu, jakou máme sebedůvěru. Pokud si sami sebe nevážíme, těžko budeme vstupovat do vztahů hrdě a vzpřímeně. Spíš do něj půjdeme s postojem „chcete mě…?“. Že z toho pak nebude rovnocenný partnerský vztah, asi není překvapením.

Dalším bodem je naše představa o tom, jak by náš protějšek měl vypadat, jaký by měl být.

Nedávno mi jedna slečna vyprávěla, jak by chtěla rázného, dominantního muže, který bude určovat, jak věci u nich doma budou fungovat. Nicméně z dotazníku, který jsem jí dala vyplnit, naprosto jednoznačně vyšlo, že v podstatě vše by mělo být podle ní. Ona si nicméně nebyla vědomá, jak moc je sama dominantní, a tak s každým mužem dle jejích představ to velice ostře „kříslo“. Aby ne, když lovila ve vodách, které pro ni nebyly vůbec vhodné.

Ale ani to, že si vybereme pro nás toho úplně nejlepšího člověka, nám nezaručí, že vztah bude fungovat. Aby vztah šlapal, je třeba zvládat mnoho principů.

Jiný nešťastný mladý muž se mi nedávno svěřoval, že už by tak moc chtěl rodinu. Má koupený byt, rodinné auto, rád vaří, vydělává dobré peníze, je vtipný, pohledný – ze začátku jsem nechápala, že slečny na něj nestojí fronty. Pak se ukázalo, že fronty by se i stály, akorát „to nikdy neklapne“. A z dotazníku to za chvíli vykouklo. Dotyčný se totiž snažil až moc. Pro každou slečnu dělal první poslední, a to i tehdy, když mu to bylo dost proti mysli. Dívka jeho přehnanou oddanost pokaždé za chvíli prokoukla, a tak ho nejen dost zneužívala, ale zároveň si ho přestávala vážit.

Takhle bych mohla pokračovat dalšími a dalšími příklady, protože vztahových principů, které je třeba brát v partnerství v potaz, je celá řada. Patří mezi ně např. ochota otevírat konflikty a umění je řešit, stavění hranic (druhým, ale zejména sobě), schopnost být sám sebou a nezapadnout do role typu matka / milenka /manželka a mnoho dalších. Vytvořit pevný, funkční, láskyplný vztah není nic samozřejmého, je za tím spousta práce i know-how.

Možná se divíte, jak je to možné, vždyť naše babičky se vztahy zdaleka neměly takové problémy jako my. Tak proč to, co dřív šlo samo, je teď takový problém? Mnohé teorie, se kterými se ztotožňuji, říkají, že již neplatí ekonomické, společenské a náboženské základy, na kterých vztahy v minulosti stávaly (rodina zdaleka není podmínkou přežití, za rozvod dnes odsuzuje jen málokdo a za cizoložství nás na pranýř nikdo nepostaví).

Je třeba se naučit vztahy vytvářet ponovu. Mnozí bychom chtěli mít hluboké, vřelé a blízké vztahy plné respektu a pochopení, ale nemáme. A mnohdy nás ani nenapadne, že je nemáme, protože jednoduše nevíme, jak na to. Jejich absence však není způsobena smůlou či prokletím, ale nedostatkem dovednosti, kterou se potřebujeme naučit, protože nám ji do vínku nikdo nedal.

Jak poznám, jestli jsem vztahově gramotný?

To je velice jednoduché. Měřítkem je naše vlastní spokojenost s tím, jak se nám daří vztahy navazovat a jak nám fungují. Pokud jsme se vším ohledně našich vztahů spokojeni, pak je naše vztahová gramotnost vysoká. Naopak jestli jsou oblasti nebo situace, které se nám nedaří zařídit k naší vlastní spokojenosti, tak to znamená, že se v oblasti vztahové gramotnosti ještě máme co učit.

A je samozřejmě na rozhodnutí každého, zda mu tímto směrem stojí za to investovat čas a energii. Můj test rozhodně není postavený tak, že Vám řekne, že máte 30 bodů ze sta a Vaší jedinou záchranou jsou konzultace se mnou. Neobdržíte žádný číselný údaj, ale věcné komentáře ohledně toho, na kterých Vašich představách / postojích/ očekáváních by stálo za to zapracovat, abyste ve vztazích byli spokojenější.

Testování vztahové gramotnosti

Otestování vztahové gramotnosti probíhá formou online pohovoru, během kterého Vám budu klást otázky, abychom zjistili, které oblasti vztahové gramotnosti potřebujete posílit či rozvinout. Výstupem není číselné skóre, ale konkrétní nefunkční představy / vzorce / očekávání / způsoby fungování, které jsou v pozadí toho, že se Vám ve vztazích nedaří či jste nespokojen/a.

Pokud budete chtít svou vztahovou gramotnost zvýšit, můžeme buď navázat individuálními (či partnerskými konzultacemi), nebo seminářem. Je zcela na Vás, jak se rozhodnete.

Jak začít?

w
Domluvit schůzku

Pro domluvu konkrétního termínu mě prosím kontaktujte telefonicky:
+420 777 167 526,
nebo mi na mail:
[email protected]
napište svůj telefon a já se Vám ozvu.

Neřešte, jestli mě vyrušíte během konzultace, telefon si dávám potichu a volám zpět. Tento způsob preferuji kvůli výrazné časové úspoře oproti domlouvání termínu mailem či po smskách. Děkuji.

t
Je můj problém vhodný?

Můžete přijít s jakýmkoli problémem – podstata je chuť a odhodlání ho řešit / vyřešit.

Neexistují problémy vhodné či nevhodné, ani příliš malé či příliš velké.

Jediné, co se se počítá je to, jestli vám daná situace vadí a chcete s ní něco udělat.

Jak konzultace probíhají?

Konzultace u mne probíhají formou online (čili jako videohovor přes počítač), nově používám program Zoom. Již roky ověřuji, že konzultace online je plnohodnotná a během koronakrize se to potvrdilo zcela. Dělám to takto z důvodu časové úspory, vzhledem ke své početné rodině a časové vytíženosti si nemohu dovolit nikam dojíždět.

Lidé z této formy konzultace zpočátku mívají obavu, říkají, že je přeci lepší potkávat se osobně. Já jsem tento názor dříve také zastávala, ale čím déle konzultace online provozuji, tím více mi připadá, že jde pouze o zvyk.