Semináře praktické filozofie

Principy života®

PhDr. Katarína Szabados - psycholožka

Možná si myslíte, že filozofie je něco abstraktního, co nemá s každodenním životem nic společného. To je OBROVSKÝ OMYL. Každý z nás má svoji životní filozofii!

Životní filozofií každého z nás je to, co od A až do Z řídí naše kroky a všechna naše rozhodnutí.

Jen se nad tím zamyslete:

  • Když autobus už zvoní, můžu ještě naskočit, nebo mám počkat na další?
  • Je správné hned na začátku setkávání říct potenciálnímu partnerovi, že chci mít děti, nebo to raději odložit, abych ho nevylekala?
  • Jestliže je moje manželství nefunkční a rozpadá se, je správné v takovém vztahu nadále setrvávat kvůli dětem, nebo udělám lépe, když se rozvedu?

Asi nebude překvapivé, že ani na jednu z uvedených otázek neexistuje „správná“ odpověď.

Každý takové situace totiž vnímáme a vyhodnocujeme jinak. A to, jak je vyhodnocujeme, vychází právě z naší vlastní životní filozofie. Tedy z našich představ o tom, jak svět funguje, z našich názorů na to, co je správné, zdravé, morální a co naopak ne. Je to náš výchozí rámec, na základě kterého vnímáme svět a podle kterého děláme veškerá svá vědomá, ale i neuvědomovaná rozhodnutí.

 

Podle své životní filozofie si vybíráme

práci

vždy jsem si přála být kosmetičkou, ale rodiče mi říkali, že to není dost „nóbl“, tak jsem teď sice právnička, ale nespokojená

partnery

Můj muž musí hlavně mít pořádné svaly a hezké zuby!
Nesnesu chlapa, co nosí slipy!
Přece nebudu trávit život s namyšleným intelektuálem!
Ta holka vypadá moc atraktivně, ta by mi byla určitě nevěrná!
Pokud to mezi námi nezajiskří na první dobrou, nemá smysl se tím druhým dál zabývat

přátele

ten má takové a takové oblečení/barvu pleti, s tím bych si určitě nerozuměl/a

koníčky

tancování je pro ženský

činíme zásadní rozhodnutí, např. o dětech

musím je mít hned, starší matky jsou trapné / děti chci, až budeme mít všechno zajištěné a dostatečně si užijeme života

o svém bydlení

nikdy nechci nic dlužit, to budu raději bydlet s rodiči / koupím si hned bydlení, jaké mi vyhovuje, hypotéku mají dneska všichni

a dalších oblastech života.

Věty kurzívou jsou ukázkou vnitřního rozhovoru, který v nás probíhá ve chvíli, kdy děláme rozhodnutí.

Někdy proběhne tak rychle, že ho ani nestačíme zaznamenat, ale přesto se podle něj řídíme. Tím se však můžeme připravit o příležitosti, které by pro nás mohly být zajímavé a užitečné, nebo se naopak pustíme do věcí nepříjemných nebo i bolestných.

A to vše z jediného důvodu – naše životní filozofie neodpovídá našemu skutečnému vnitřnímu nastavení, našim opravdovým přáním, touhám a potřebám, ale ani tomu, jak svět okolo nás doopravdy funguje.

Jak je to možné?

Filozofie neboli obraz, který máme vytvořený o sobě, o vztazích, o světě kolem nás, totiž vzniká postupně od našeho narození. Začali jsme ho vytvářet v době, kdy jsme ještě neměli rozvinuté kritické myšlení. Sami jsme si vytvořili představy o tom, jak co funguje, co se má a co se nemá, co je třeba udělat, abychom byli šťastní, měli dobré vztahy, byli zdraví…

Některé tyto představy vycházejí z našich zkušeností, jiné staví na tom, co nám o světě a jeho fungování řekli ostatní – rodiče, prarodiče, kamarádi, paní učitelky, ale i časopisy, seriály, billboardy atd. Proto náš obraz o světě a jeho fungování je mnohdy pěkný mišmaš a některé jeho části mohou být dokonce protichůdné.

Jak seminář probíhá

Součástí semináře jsou přednášky, které se snaží postihnout nějaký obecný princip lidského fungování. Jako příklad můžeme uvést komunikaci. Aby komunikace fungovala, je třeba používat několik zásadních principů, jako např. respekt k sobě i druhým, schopnost jasně vyjádřit svůj názor, otevírat konflikty, stavět hranice, nebojovat o to, kdo má pravdu, spolupracovat s ostatními atd. Principy, které na první pohled vypadají jasně a samozřejmě, ale ne každý je ve svém životě používá tak, aby mu dobře fungovaly.

 

Po každé přednášce, kdy si o jednotlivých principech povíme, studenti ve dvojicích prověřují, zda daný princip používají ke své vlastní spokojenosti (naučí se základy koučinku). Nikdo vám nebude říkat, co a jak má být, jak se má co dělat „správně“, protože ve většině situací žádné obecné/univerzální „správně“ neexistuje. Člověk se ale vždy může rozhodnout tak, aby to bylo „správně“ pro něj. To ale v sobě musí mít jasno, musí vědět, co chce, o co mu jde, kam směřuje, jaké jsou jeho skutečné hodnoty, co má pro jeho život největší cenu, a pak může dělat dobrá rozhodnutí. A právě o to nám na seminářích jde. Porozumět sami sobě, udělat si v sobě jasno, utřídit různé zmatky, nejistoty a pochybnosti, které námi zmítají, a stát se člověkem s vyrovnanou životní filozofií, která ho povede k úspěšnému a spokojenému životu.

Semináře vedu společně se svým mužem Tamasem. Přednáškové části mám na starosti já, ale osvědčilo se nám, když v různých chvílích přidá svůj mužský úhel pohledu. Společně vám také dokážeme poskytnout daleko širší škálu zpětných vazeb na vaše fungování.

Semináře začínají v 9 h ráno a končí první den cca v 18 h, další dny pak v 17 h. Semináře je třeba absolvovat postupně v pořadí od Principy života 1, nelze je brát na přeskáčku, protože témata na sebe navazují.

Cena semináře

 

4 000 Kč / 3 dny

Pokud máte o seminář zájem, můžete se přihlásit buď mailem, nebo telefonicky, případně pokud máte nějakou konkrétní věc k probrání, můžeme se domluvit na individuální konzultaci.

Jak začít?

w
Domluvit schůzku

Pro domluvu konkrétního termínu mě prosím kontaktujte telefonicky:
+420 777 167 526,
nebo mi na mail:
[email protected]
napište svůj telefon a já se Vám ozvu.

Neřešte, jestli mě vyrušíte během konzultace, telefon si dávám potichu a volám zpět. Tento způsob preferuji kvůli výrazné časové úspoře oproti domlouvání termínu mailem či po smskách. Děkuji.

t
Je můj problém vhodný?

Můžete přijít s jakýmkoli problémem – podstata je chuť a odhodlání ho řešit / vyřešit.

Neexistují problémy vhodné či nevhodné, ani příliš malé či příliš velké.

Jediné, co se se počítá je to, jestli vám daná situace vadí a chcete s ní něco udělat.

Jak konzultace probíhají?

Konzultace u mne probíhají formou online (čili jako videohovor přes počítač), nově používám program Zoom. Již roky ověřuji, že konzultace online je plnohodnotná a během koronakrize se to potvrdilo zcela. Dělám to takto z důvodu časové úspory, vzhledem ke své početné rodině a časové vytíženosti si nemohu dovolit nikam dojíždět.

Lidé z této formy konzultace zpočátku mívají obavu, říkají, že je přeci lepší potkávat se osobně. Já jsem tento názor dříve také zastávala, ale čím déle konzultace online provozuji, tím více mi připadá, že jde pouze o zvyk.