PhDr. Katarína Szabados (Filasová)

 

Můj příběh a pohled na svět

 

Katarína Szabados (Filasová)

Vystudovala jsem psychologii na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, se specializací na klinickou psychologii. Doufala jsem, že během 5 let studia (zahrnující roční stáž ve Španělsku na Univerzitě Santiago de Compostela) získám odpovědi na své otázky. Chtěla jsem vědět, proč lidi nežijí v uspokojivých vztazích s partnery a dětmi, proč nedělají to, co je baví, proč jsou nešťastní, nemají sebevědomí, trápí se různými problémy. Očekávala jsem, že během těch let na škole získám nástroje, díky kterým se dozvím, jak proniknout do pozapomenutých zákoutí lidské duše. Nestalo se tak.

Během studia a poté jsem pak hledala v dalších oblastech. Vyzkoušela jsem různé psychoterapeutické směry a také ezoterické metody, ale vždy jsem narazila na něco, co mi přišlo příliš extrémní. Jedni zdůrazňovali, že příčiny problémů je třeba hledat v dětství. Jiní říkali, dětstvím se vůbec netřeba zabývat. Někteří doporučovali: zaměřte se na své emoce, na jejich uvolnění a odblokování. Jiní naopak sázeli na racionalitu a opravit bylo třeba myšlení. Někde za problémy mohly minulé životy či přivtělené duše. Jinde se zase snažili být vědecky objektivní, ale jedinečnost každé lidské bytosti se jaksi vytratila. Vše z nějakého úhlu pohledu dávalo smysl, ale mně pokaždé chyběly pro mě podstatné další souvislosti a poznatky ostatních směrů.

 

Je normální chtít pro sebe vícPo nějaké době hledání jsem potkala praktickou sebezkušenostní filozofii Principy života®, kde je člověk brán jako unikát, který má jedinečný genetický kód a úhel pohledu, předpoklady, talenty, touhy a potenciál, který ve svém životě může postupně rozvíjet a uplatňovat tak, aby byl spokojený a zároveň se cítil užitečný.

Právě na těchto seminářích jsem objevila, jak moc se na spokojenosti našeho života podílí naše psychické nastavení, naše podvědomé představy o světě a jeho fungování. Zároveň jsem se také naučila používat koučovaný rozhovor jako nástroj, díky kterému se při plném vědomí dostaneme k omezujícím podvědomým vzorcům a představám, a který postupně dokáže zajistit i velké změny.

Výcvik jsem začala v roce 2004 a dokončila v roce 2009. Nicméně stále jezdím na další semináře pro absolventy a lektory, jelikož základním předpokladem tohoto systému je myšlenka, že neustálý vývoj je jedním z hlavních parametrů života. Člověk není nikdy hotov, vždy je něco dalšího k objevování, učení se, zlepšení. Někdo se spokojí s tím co má, dle mého má smysl usilovat a to mít se lépe. Prožít svůj život s pocitem smyslu, naplněný, s blízkými vztahy v rodině, se skutečnými přáteli, zajímavou prací, příjemným bydlením. Možná si říkáte, jak to souvisí s psychikou, no velice. Protože to jak máme uspořádaný svůj život navenek, se vším, co do něj patří, je prakticky odraz toho, co máme ve svém podvědomí.

Intenzivně se učím také od svých klientů, u kterých si velice vážím, že jsou ochotni ukázat mi své příběhy, odkrýt místa, která mnohdy nikomu jinému neukázali. Velice jim děkuji za důvěru, kterou mi tímto prokazují. Někteří z nich mi poskytli zpětnou vazbu.

Nová budoucnost

S prvním manželem se nám narodili synové Šimon (2010) a Tobiáš (2012). Během těhotenství s Tobiášem se však mezi námi velmi intenzivně vyostřily některé zásadní neshody, na které se nám nepodařilo najít takové řešení, abychom společně mohli setrvat v uspokojivém vztahu. Po několika měsících, kdy jsem hledala všemožné způsoby, jak manželství zachránit, jsem připustila, že jsou i situace, kdy je vhodnější jít od sebe. Sebrala jsem odvahu, a když měl Tobík 6 měsíců, ze vztahu jsem odešla. Nebylo to nijak snadné rozhodnutí - žádný jistý příjem, kluci tak malí, ale řekla jsem si, že to musím risknout, že tady nikoho z nás dobrá budoucnost nečeká. A jsem za to rozhodnutí ráda. Kluci sice nemají kompletní rodinu, ale než jim předávat vzor, kde to mezi mámou a tátou nefunguje, tak raději chci vytvořit šanci na 2 funkční rodiny.

Dnes jsem znovu vdaná, za Tamase, který se do Čech přestěhoval z Maďarska. Tamas má z prvního manželství dvě holčičky (Romi nar. 2003 a Natali nar. 2005) a společně máme syna Patrika (nar. 2016). Když se všichni sejdeme, jsme docela velká rodina, kde namíchaně mluvíme česky, anglicky a maďarsky.  

Asi si umíte představit, že ukočírovat celý ten mumraj nám dá kolikrát docela zabrat a že nás s manželem situace, kdy máme 5 dětí, v mnoha ohledech vyškolily. Zkoumáme, jak vystavět dobré vztahy s dětmi na dálku, s dětmi ve střídavé péči, s nevlastními dětmi i s dítětem, které máme společné. Každý ten vztah je jiný a vyžaduje jiný přístup. Také jsme se naučili dobře vycházet s bývalými partnery, což ze začátku rozhodně nevypadalo jako reálný cíl. Ale opět jsme si ověřili, že pokud člověk netrvá na svých představách a hledá, jak situaci vyřešit, funkční řešení najde.

A to je v podstatě základ mé filozofie a mého přístupuNespokojit se s tím, co mi nevyhovuje, neříct si „ostatní jsou na tom hůř, nevymýšlej si a kašli na to“. Naopak. Když mi něco vadí, vzít to vážně a hledat, dokud PRO SEBE USPOKOJIVÉ řešení nenajdu. Někdy cesta k němu není snadná ani zadarmo, ale vždy nějaká je, ještě jsem se nesetkala s problémem, který by se nedal vyřešit či aspoň výrazně zlepšit (tedy pokud je klient ochoten dělat potřebné změny, samo od sebe se nezlepší nikdy nic). A každý krůček se počítá.

Pokud máte ve svém životě něco, kde cítíte, že byste pro sebe mohl/a udělat víc, nerozmlouvejte si to. A jestli Vás můj pohled oslovil, zavolejte mi. Do zlepšení svého života se investovat vždy vyplatí.

 

Vyřešme svoje problémy